6.6.2014
Polykarpova stavebnice
  Stavebnice – to má smysl!

dětská hraTak už se o tom píše i v médiích! Že byla zjištěna závislost čtyřletého dítěte na počítači a internetu… Denně můžeme pozorovat tuto posedlost moderní technologií u školou povinných dětí. Tablety, mobily, počítačové hry. Můžeme tomu zabránit? Určitě ne, snad se jen snažit, aby naše děti vyrůstali v podnětném prostředí. Umožnit jim kontakt s přírodními materiály. Naučit je aktivně odpočívat, pobývat v přírodě. Setkávat se s kamarády tváří v tvář. Zkrátka využívat volný čas k jiným aktivitám, než jen k počítačovým hrám a televizním seriálům.

Ale začneme-li sami u sebe, přiznejme si, že jsme také více či méně závislí na připojení. Obejít se bez internetu v práci nebo doma je dnes téměř nemožné. Potřebujete opraváře na pračku? Rezervovat si jízdenku, zjistit předpověď počasí, nebo objednat obědy ve školní jídelně? Na to vše a spoustu dalších maličkostí potřebujeme přece internet. Naše nejmenší děti jsme do tohoto světa vtáhli také a nikdo se jich neptal, jestli to chtějí, nebo by raději tahali za sebou zvonícího panáčka.

Slyšíme to ze všech stran. „Tohle za nás nebylo, měli jsme více povinností a většinu volného času jsme trávili venku na čerstvém vzduchu“. Moderní technologie doslova vtrhla do našich životů. Nejdříve se zdálo, že bude našim pomocníkem, ušetří nám čas, zjednoduší práci. Mám však pocit, že nám pomáhá k degeneraci naší mozkové kůry. Jsme schopni si zapamatovat, když vše máme na kliknutí ihned po ruce, jakýkoliv údaj? Přemírou informací, byť důležitých, jsme zahlceni. Zpracováváme je, třídíme a házíme do koše. A čas plyne, utíká a je definitivně pryč. Co zůstává v naší mysli, v naší duši, to nechám na vás.

Naše malé děti přestávají zlobit a dožadovat se pozornosti, začnou-li se na obrazovce míhat kreslené postavičky. Sedí nehybně a upřeně hypnotizují obrazovku, přestávají vnímat svět. Psychologové varují, že častým sledováním televizních seriálů děti ztrácejí představivost. U počítačových her jsou vtaženi do umělé reality, hrají si, tvoří, vše ovládajíce stereotypním pohybem pravé ruky. KLIK. Ale co rozvoj motorických schopnosti a s tím jdoucí vývoj řeči?

Vidíme, že dětem chybí manuální zručnost. Děti nevědí, jak správně držet šroubovák nebo válet těsto na vdolky. Mnohdy se neumějí vyjadřovat, špatně vyslovují. Kdo má to štěstí na vesnickou babičku, dvorek se zvířaty a šikovného dědu kutila? U středoškoláků pozorujeme, že mají problémy u psaných zkoušek, nedokáží vyhledat informace a orientovat se v tištěné encyklopedii nebo knize.

Nicméně počítač je výborným pomocníkem, pokud známe správnou míru a k tomu jsou děti ve škole, a většinou i v rodinách vedeny.

My jsme však rádi, když vidíme, že naše děti přestávají zlobit a dožadovat se pozornosti, jsou zapálené a soustředěné, pohlcené hrou – se stavebnicí. Nadšení a bezprostřední dětská radost je nám odměnou!